Novinky

18.3.2014   Vliv běhu a chůze na odstraňování přebytečných kilogramů

Není to tak dlouho, co společnost Garmin na svých stránkách zveřejnila zajímavou studii, která porovnává běh a chůzi, respektive vliv těchto činností při hubnoucím režimu. Tato studie nás zaujala natolik, že vám jí zprostředkovaně přinášíme na našem e-shopu v novinkách.

Proč zrovna tyto dvě činnosti? Odpověď je naprosto jednoduchá, jelikož jsou to nejčastější lidské aktivity, které se hned každému vybaví, když si řekne, že chce hubnout.

Základem studie byla rovinatá trať v blízkosti Brandýsa nad Labem, která byla 3,7 km dlouhá. Testovacím vzorkem byl muž ve věku 40 let s průměrnou fyzickou kondicí. Nejprve trať prošel svižnější chůzí a následující den proběhl středním tempem. Výsledky měření můžete vidět zaznamenané níže v tabulce.

Z naměřených hodnot je patrné, že průměrná tepová frekvence při běhu leží na hranici spalování tuků a většina energie potřebná při běhu pochází z cukrů. Naopak při chůzi se tepová frekvence držela v nižší zóně, kdy dochází k využívání energie z tukových zásob.

Co z toho vyplívá?

Pokud chcete spalovat tuky, tak je vhodnější méně náročný, zato déle trvající pohyb. Právě délka trvání pohybové aktivity je vedle výše srdečního tepu druhou základní podmínkou úspěchu. Ke spalování tuků dochází až poté, co se tělo „zahřeje“. Nejlépe je proto volit pohybové aktivity s trváním od 45 minut do 2 hodin. Většina populace, která přemýšlí o redukci hmotnosti, navíc není schopna bez přípravy takto dlouhý běh absolvovat. Chůze je na stejné trati mnohem příjemnější. Odpovídají tomu i pocity únavy, které se po běhu (na rozdíl od chůze) obvykle dostaví.

Při požadavku na redukci tuku přináší aktivity na vyšší tepové frekvenci ještě další riziko. Tím, že se při aktivitě spotřebovávají zásoby cukru v těle, dochází automaticky k „vyhladovění“. Po dokončení sportovní aktivity pak přichází hlad a nutkání doplnit energii formou jídla. Nejčastěji vás tělo donutí doplnit energii pomocí sladkých nápojů, sladkého pečiva nebo pečiva obecně. Všechny tyto potraviny obsahují vysoký podíl sacharidů, a mohou se zpětně (pokud je tělo nestačí spotřebovat) uložit do tukových zásob. Po méně náročných aktivitách, při kterých tělo čerpá energii z tuků, k podobnému vyhladovění nedochází. K aktivitám, kde se dosahuje vysoká tepová frekvence, také patří: spinning, zumba, squash, badminton a podobně náročné aktivity.

Spalování tuku při sportovní aktivitě

Pro lepší pochopení článku se zjednodušeně zmíníme o souvislosti mezi výší srdečního tepu a spalováním tuků. Použití tuků, jako zdroje energie je pro lidské tělo poměrně složité. K využití tukových zásob jako zdroje energie dochází především při lehčích sportovních aktivitách (při nižší úrovni srdečního tepu). Při náročnějších aktivitách již tělo nedokáže tuky přeměnit a využívá jako energii cukry. Jednoduše se dají tuky přirovnat k méně kvalitnímu „palivu“, které funguje jen při nižších „rychlostech“, ve vyšší „rychlosti“ musí tělo sáhnout ke kvalitnějšímu „palivu“, kterým jsou právě cukry.

Hranice pro přechod z tuků na cukry se u každého liší, zejména s ohledem na trénovanost a fyzickou kondici. Velmi zjednodušeně se dá říci, že hranice je někde u hladiny 70% maximálního srdečního tepu. Maximální srdeční tep pak zjistíte z rovnice:

TFmax = 220-VĚK.

(ve 40-ti letech je tak maximální tep na úrovni cca 180 tepů/minutu a hranice mezi spalováním tuků/cukrů přibližně na hladině 130 tepů/minutu)

Měřit srdeční tep si můžete měřit například pomocí nějakého SPORTTESTERU z naší nabídky.

Zdroj dat: Garmin.cz

Zpět na novinky